BŘEŽANSKÁ POLKA (zpět)
(text: Jožka Zelený, hudba: Václav Hlaváček; nepoužitelné podklady)
Z Mikulova do Znojma kdo si cestu krátí,
narazí na Břežany, přes které se vrátí.
Víno, hody, meruňky, na jihu jsou známé,
ale v našich Břežanech navíc něco máme.
Na Kostelní ulici u Mirka nám chutná,
když vínečko naleje, chasa není smutná.
Na všechny co odešli, co je v srdci máme,
při vínečku ve sklípku rádi vzpomínáme.
MEZIHRA
Bývala to Fryšava, jak už mnozí neví,
nám starým rodákům rok co rok se mění.
Přestože jsme ve světě, stále se nám vrací
vzpomínky na Břežany, odkud jsme rodáci.
ref.:
Platany se ve větru majestátně chvějí,
pod nimi se hodové písně v létě pějí.
/:V bartolomějské hody břežanská je hodina,
když se všichni rodáci sejdou jako rodina.:/
POZOR na změny v textu!
Se „šlágrtextem“ hraje KRAJANKA: